Vlčí zákony

Vlk chodí přírodou s instinktivní znalostí několika základních zákonů, které sama matička příroda svojí brutální neúprosností vymyslela. Kdo je v extrémním boji o holý život pochopí, přežije – kdo nikoliv, bídně zahyne.

  1. Každý se o sebe musí postarat sám. Nečekej záchranu ani spásu. Vlk musí být silný, chce-li přežít.
  2. Sežrat, nebo být sežrán.
  3. Lhostejnost k osudu obětí je nezbytná. Potravní řetězec je neúprosný, silní požírají slabé. Vlk neřeší krásné oči laní, co srazil k zemi a prokousl jim hrdlo, ani žalostné bečení oveček. Je jeho přirozeností zabíjet a požírat. Nikoliv nad někým litovat. Zabije, sežere, jde dál.
  4. Kdo žije v lese, musí si hlídat záda. Vlk je srozuměn s tím, že i pro něj jako predátora skýtá příroda některá nebezpečí, která by pro něj mohly znamenat až smrt. Nelze nikoho podceňovat, nelze odkládat opatrnost, ani na vteřinu.
  5. Kdo neumí být sám, nebude nikdy svobodný. Sám znamená být volný. Vlk je připraven lovit sám, bez cizí pomoci. Ovšem jedině tak může řídit svůj život a jít za svými instinkty, netrpět špatnými rozhodnutími smečky či stáda.